Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je jedním z nejčastějších gastrointestinálních onemocnění, které přivádí pacienty do gastroenterologické ambulance. Způsobuje opakovanou bolest břicha spolu s průjmy, zácpou nebo jejich kombinací, a přestože se nejedná o život ohrožující nemoc, její příznaky mohou významně ovlivnit kvalitu života. Přečtěte si v článku, jak je možné symptomy zmírnit.

Jen třetina pacientů s IBS vyhledá lékaře

IBS se nejčastěji vyskytuje u lidí kolem 40 let a u žen až 3x častěji než u mužů. Typické jsou opakované bolesti břicha doprovázené střevními obtížemi, jako je průjem, zácpa nebo jejich střídání. Syndrom trápí přibližně 10 % populace, bohužel ale jen třetina z nich vyhledá lékařskou pomoc. Podrobné vyšetření včetně laboratorních testů a kolonoskopie je přitom pro stanovení přesné diagnózy nezbytné.

Na vině mohou být psychické potíže a stres

Přesná příčina IBS není známá, vědecké výzkumy ale naznačují, že hraje důležitou roli dysfunkce v propojení mezi mozkem a střevem – tzv. osa střevo-mozek. Toto propojení zajišťuje komunikaci mezi centrálním nervovým systémem a střevy, což vysvětluje, proč IBS souvisí také s psychickým stavem pacienta.

Stres, úzkost a deprese často zhoršují symptomy a mohou být dokonce hlavními spouštěči. V rámci léčby je proto důležité zaměřit se nejen na fyzické příznaky, ale i na psychologickou podporu. Relaxační techniky, jako je meditace, hluboké dýchání nebo jóga, mohou pomoci snižovat úroveň stresu. Kognitivně-behaviorální terapie je také efektivním nástrojem pro zvládání psychického dopadu IBS a zmírnění nepříjemných symptomů.

IBS dělíme podle příznaků na 4 typy

Nejčastějšími příznaky syndromu dráždivého tračníku jsou bolest a křeče v podbřišku, které se zhoršují po jídle, průjmy, zácpy, nadýmání, plynatost a hlen ve stolici. Kromě trávicích obtíží mohou pacienti trpět i bolestmi hlavy, zad, únavou a psychickými problémy, jako je úzkost nebo deprese. Podle toho, které příznaky převažují, pak IBS dělíme do 4 kategorií:

  • IBS s průjmem (IBS-D)
  • IBS se zácpou (IBS-C)
  • Smíšený typ (IBS-M)
  • Neklasifikovaný typ (IBS-U)

Změna jídelníčku je pro zmírnění příznaků nezbytná

Důležité je nejen to, co jíme, ale i jak jíme. Pravidelné stravování, vyhýbání se fast foodům a dodržování pitného režimu jsou pro kontrolu symptomů IBS zásadní. Doporučuje se i omezit konzumaci kofeinových, alkoholických a perlivých nápojů a vyhýbat se polotovarům obsahujícím aditiva. Strava je dále potřeba přizpůsobit individuálním symptomům:

  • IBS s průjmem – doporučuje se omezit příjem vlákniny a potravin obsahujících sorbitol (sladidlo často obsažené ve žvýkačkách a nápojích).
  • IBS se zácpou – příjem vlákniny je naopak potřeba navýšit, je důležitá pravidelná hydratace a fyzická aktivita.
  • Nadýmání a plynatost – zlepšit stav mohou potraviny obsahující oves nebo lněná semínka.

Farmakoterapii vždy konzultujte s lékařem

Léčba IBS se zaměřuje na potlačení hlavních symptomů onemocnění, jako jsou bolest břicha, průjem nebo zácpa. V terapii se využívají různé typy léků, které pomáhají dosáhnout normální konzistence stolice a zmírnit bolesti. I když jsou ale některé léky dostupné bez předpisu, doporučujeme vždy konzultovat léčbu s lékařem nebo lékárníkem, kteří doporučí nejvhodnější terapii na základě individuální diagnózy.

Vláknina a laxativa – kdy ano a kdy ne?

Léčba projevů IBS se liší podle toho, který typ pacient má. Například vláknina, která ve střevech nabobtná a “nutí” střeva k vyprázdnění, může být vhodná při řešení zácpy, její nadměrné užívání ale může zácpu vyvolávat a způsobovat plynatost a bolesti břicha. 

Laxativa se pak užívají právě při zácpě a podobně jako vláknina podporují přesouvání stolice ve střevech a její vyprázdnění. Nejčastěji jsou používaná osmotická laxativa, která zvyšují vylučování vody do střev, tím stolici změkčují a umožňují její rychlejší přesun. Hrozí při nich ale dehydratace, proto je důležité během jejich užívání navýšit pitný režim. V akutních stavech se podávají stimulační laxativa, která přímo stimulují střeva k pohybu. Jejich dlouhodobé užívání ale doprovází nežádoucí vedlejší účinky, jako je nevolnost, zvracení a křeče.

Jak mohou pomoci probiotika?

Probiotika mohou hrát u mírnění projevů příznaků IBS důležitou roli – díky obsahu živých bakterií totiž přispívají k obnovení rovnováhy střevní mikroflóry. Vědecké studie prokázaly, že pravidelné a dlouhodobé užívání probiotik může mít pozitivní vliv na trávení a snižovat plynatost.

Probiotika VSL3 a VSL# Balance obsahují vysoce koncentrovanou směs 8 kmenů živých bakterií, které příznivě působí na střevní mikrobiom. Doplněk stravy VSL3 obsahuje 450 miliard prospěšných bakterií – to je až 50x více, než mají běžná probiotika, a byl specificky vyvinutý pro pacienty s gastrointestinálními problémy, VSL# Balance obsahuje 90 miliard živých bakterií z 8 různých kmenů a je navíc obohaceno o vitamín D3, který podporuje imunitní systém​​.

Jak zvládat IBS v každodenním životě?

Život s IBS může být náročný, ale s několika jednoduchými změnami v životním stylu můžete jeho příznaky lépe držet pod kontrolou:

  • Plánování jídel – dodržujte pravidelné intervaly mezi jídly a vyhýbejte se přejídání.
  • Pitný režim – během dne pijte dostatek čisté vody a neslazených čajů a vyhýbejte se perlivým nápojům.
  • Relaxace – vyzkoušejte relaxační techniky, jako je hluboké dýchání, jóga nebo meditace, které mohou pomoci snížit stres.
  • Fyzická aktivita – pravidelné cvičení nejenom zlepšuje celkovou kondici, ale může napomáhat lepšímu trávení.

K IBS je třeba přistupovat individuálně

IBS je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobý a individuální přístup. Správně nastavená léčba zahrnuje kombinaci úpravy stravy, změn životního stylu, probiotik a případně léků. Vždy je klíčové konzultovat své symptomy s odborníkem a najít optimální léčebný plán, který bude vyhovovat specifickým potřebám pacienta. 

Pokud vaše příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, vyhledejte lékaře, který vám pomůže s diagnózou a navrhne další kroky.